Láska je mocná čarodějka, a to jak v kladném slova smyslu, tak někdy i v tom záporném. Naše poradna si klade za cíl poradit šťastně i nešťastně zamilovaným tak, aby byly pokud možno spokojeny obě dvě strany. Stačí vložit slušný dotaz do komentářů pod článkem a vždy vám bude slušně odpovězeno. Můžete také přidat svou životní zkušenost či zážitek, díky moderované diskusi se u nás nikdy nedočkáte posměchu. Odpovědi na vaše bolístky či dotazy si můžete nechat posílat na váš e-mail, který samozřejmě nebude zveřejněn.
Témata v poradně lásky:
- Miluji ho (ji), ale on(a) mi mou lásku neopětuje.
- Líbí se mi, ale stydím se mu (jí) to říct.
- Chtěl(a) bych se s ní(m) pomilovat, ale nevím, jak jí (mu) to naznačit.
- Chce se se mnou pomilovat, ale já ještě nechci.
- Miluji dva (dvě) současně a nevím, jak (a zda vůbec) jim to sdělit.
- Rodiče si myslí, že jsem na vážnější známost ještě moc mladá(ý).
- Mám podstatně staršího přítele (starší přítelkyni) než jsem já a mému okolí to dělá problémy.
- Jsem teprve středního věku, ale mám pocit, že už zůstanu navždy sám (sama).
Dobrý den!
Vůbec nevím jak začít.
Před rokem jsem chodila rok a půl se svým přítelem. Vzhledem k tomu, že už to neklapalo a já toužila po něčem novém, podvedla jsem ho s klukem, který se mi už opravdu dlouho líbil.
Mezi mnou a mým „idolem“ to nejdřív vypadalo slibně. Jiskřilo to mezi námi!!!
Byly týdny kdy jsme se dlouho neviděli. Kolikrát se líbal s jinými. Vím, že spolu nechodíme, ale tvrdí do ted jak mě má rád:(
Když je příležitost, tak spolu spíme, ale je schopný se mi třeba tejden neozvat, nepoděkovat za hezký večer, je schopný mít něco i s nějakou jinou.
Já ho mám opravdu moc ráda, když jsem s ním, jde vidět jak se oba dva moc chceme. Nevím jestli by nebylo nejlepší ho vymazat z hlavy, zapomenout na všechno a žít dál. Je to pro mě tak složitý, vím, že by vztah s ním neměl žádnou budoucnost, ale ani jeho chování a ubližování mě prostě od něj ne a ne odradit. I přes to, že mu je 25 a mě 17, tak si máme co říct, mám i spoustu spol. kamarádů.
Mám ho vymazat z hlavy nebo se mám nějak snažit? 🙁 Už mi to fakt leze na mozek. Už rok to trvá a už rok se trápim, protože nevim na čem sem. Znepokojuje mě, že mě ani to jeho chování neodrazuje!:(
Dobrý den,
je výborné, že si uvědomujete, že Váš vztah není vyvážený.
Zatímco Vy jste již alespoň teoreticky připravena věnovat se dlouhodobě jen jednomu muži, jemu evidentně vyhovuje obšťastňovat každou, která se mu podvolí.
Mně kdyby bylo 25 let, a nějaká atraktivní sedmnáctka by mne „připouštěla“ jen za to, že jí občas řeknu, jak ji mám rád, tak to bych bral jako výhru v loterii :-).
Važte si trochu víc sama sebe a chtějte od onoho „milovníka“ oboustranně vyrovnaný vztah, tedy máte-li s ním spát, pak spolu taky musíte veřejně chodit.
Vyjádřete jasné stanovisko, že chce-li se milovat s Vámi, tak je pro Vás nepřijatelné, aby se blíže stýkal s jinými ženami, nedejbože s nimi spal.
Neznám Vás, a nechci Vás podceňovat, ale obecně si bohužel moc nedokáži představit, jak se tohle bude říkat sedmnáctileté slečně pětadvacetiletému muži, ale zkuste to, samozřejmě pomalinku po kouscích, ne všechno naráz!
Rozhodně to však nesmí být hysterická scéna, po té byste mohla ztratit i rozumného muže, který by přitom mohl stát za to.
Také by to nemělo být slzavé údolí, či citové vydírání, ale sebevědomý projev ženy, která už ví, co chce.
Jednoduché je to v tom, že přinejhorším přijdete o „partnera“, který vlastně ani není Váš partner, a jen se za Vámi chodí pomilovat. Podle toho jak „přítele“ popisujete, tak jsou tisíce lepších, takže případná ztráta může být spíše výhrou.
Držím Vám palce, a napište nám, jak jste se rozhodla :-).
Dobrý den, mám problém….mám kluka , kterýho sem pečlivě ukazala rodičům a oni s ním nemají problém, naopak se známe už dýl a i rodiče ho znají od malička.
Poslední dobou mě moje laska prosí abych u nej prespala, já v tom nevidím problém, naopak me to velmi láká.
Ale potřebuji poradit, je mi 15 a jemu je 18… Myslíte si, že když tohle navrhnu rodičům (mám vcelku moderní a hodně mladý rodiče), že to není moc brzy, nebo je to nromální?
Prosím o váš názor, jestli mám s tím přijít narovinu, že u něj chci spát, nebo raději říct, že spím u kamošky….předem děkuji 🙂
Dobrý den,
nepíšete, zda tím přespáním myslíte, že se s ním chcete milovat?
Kdybyste u něj jen přespala, jen byste se mazlili, a klidně při tom oba (bez pohlavního styku) dospěli k vyvrcholení, tak by to byl rozumný kompromis.
Pro případ, že byste se neovládli, a z pouhého mazlení nakonec přešli k milování, měl by mít Váš přítel připravenu pánskou ochranu (o čemž by se žena měla předem přesvědčit, vzhledem k časté nezodpovědnosti mladých mužů ;-)), nebo Vy předepsanou antikoncepci.
Nejhorší, co se může stát, je šestnáctiletá matka = často už navždy nedostudovaná žena se zkaženým mládím, kdy místo po diskotékách běháte kolem neustále brečícího dítěte.
Jestli se chystáte přijít o panenství, tak je to dle mého názoru v 15 letech zbytečně brzy.
Mnohé rozumné dívky si tuto neopakovatelnou chvíli (pomineme-li extrémy typu plastické chirurgie) nechávají až na 18 či více let, kdy už samy mají podstatně více jasno o sobě, o světě, i o mužích.
Žádný rozumný muž neopovrhuje osmnáctiletou pannou, ba naopak ocení, že právě on je ten první, kvůli kterému tak dlouho čekala.
Nevím ani, co přesně myslíte tím, že se už znáte déle (půl roku, 3 roky?), což je pro podobně závažné rozhodnutí (tedy s kým se v životě poprvé milovat) docela zásadní.
Dokáži si představit mladé lidi, kteří jsou si velmi blízcí již od základní školy, znají se od jejích 12 let, hráli si spolu, navštěvovali se, chodili spolu, a velmi dobře se znají. Taková slečna už ví, že její již zletilý přítel není přelétavý ptáček, kterému jde pouze o to ji „odpanit“, a pak že zase půjde lovit nějakou mladší kamarádku. Také ví, že její přítel již je finančně soběstačný, pracuje a má takové příjmy, že by se o ni v případě nechtěného otěhotnění byl schopen a ochoten postarat. Je si jistá, že jej ona již 3 roky láká podstatně více, než kamarádi, hospoda, a alkohol. Mají společné zájmy, a mají si stále co říct, i když zrovna není zapnutá televize.
Poznala jste se?
Co se týče rodičů, važte si toho, máte-li s nimi dobré vztahy, a zkuste to tak co nejdéle i zachovat.
Směrem k rodičům by bylo nejlepší, přijít alespoň za jedním z nich (v případě slečny to častěji bývá maminka) s podobnými dotazy, které pokládáte naší poradně.
Když už předem budete mít vnitřně ujasněné otázky, které naznačuji výše, pochopí rodič(e), že vám může důvěřovat, a k příteli Vás pustí, aniž byste musela rodičům lhát, a riskovat tak vážné narušení Vašich vztahů.
Budu rád, když nám dáte vědět, jak jste se rozhodla, a jak to všechno nakonec dopadlo :-).
Dobrý den, chodila jsem s přítelem půl roku, a i když byl ode mě o 11 let starší, skvěle jsme si rozuměli. Dokázal mě utěšit v těžkých chvílích, dost jsme se nasmáli.
V posledních dnech se začal otáčet po jiných sukních, ale jak viděl, že mu hrozím prstem, tak na chvilku dal pokoj a po té v tom dále pokračoval. Už 4krát jsme se rozešli, ale po té se k sobě zase vrátili.
Neumím být bez něj, ale už se na to nedokážu dívat.
Předem děkuji za odpověď..
Dobrý den,
jako muž musím prohlásit, že dívání se ještě není podvádění, i když vím, že zrovna tohle většina žen neslyší ráda ;-).
Neznám asi jediného heterosexuálního muže v produktivním věku, který by se neohlédl za pěknou či zajímavou ženou, a věřte tomu, že zejména teď v létě jde nám mužům – řidičům často i o život, když nás pudy nutí hledět všude možně po chodnících, místo sledování silnice před sebou :-).
Když k tomu mám říci vážnější názor, tak si myslím, že je to jen o vzájemné důvěře mezi partnery.
Jestli mi přítelkyně či manželka věří, že jsem ji nepodvedl, ani to nehodlám udělat, a po ostatních ženách při chůzi s ní nehledím příliš provokativně či dokonce tak, aby ji to uráželo, tak proti tomu rozumná přítelkyně či manželka nic nenamítá.
Zkuste se tedy zamyslet, zda nejste jen zbytečně přísná, a zda jen neděláte z komára velblouda?
Jste-li si jistá, že se Váš přítel viditelně více neotáčí za jinými ženami jen proto, že je jich teď na ulici plno pohybuje téměř polonahých ;-), tak se můžete zamyslet i nad tím, zda Vašemu vztahu něco nechybí. Nevyprchala už počáteční zamilovanost? Milujete se stejně často, jako před půl rokem? Neočekává od Vás přítel něco více, než mu nyní dáváte?
Je-li Váš přítel o tolik let starší, mohl by být natolik rozumný, že byste se na výše uvedené otázky mohla zeptat i přímo jeho samotného, jestli na to ovšem máte dostatek sebevědomí a odvahy.
Držím Vám palce, dejte nám vědět, zda jste někam pokročila.
Mam 13 rokov a velmi sa mi paci moj spoluziak. ale ja mam taky problem ze sa neviem s chalanmi rozpravat. 🙁 som z toho zufala a neviem si rady. neviem o com sa rozpravat ci to nebude trapne alebo podobne. nedokazem. moc ho mam rada a uz sa na mna sice aj usmial ale to som vtedy prave mala za sebou odpoved z biologie 😀 snazim sa mu to naznacovat ze sa mi paci aspon ked nic ine nezmozem. na halloween mal taky klobuk este v taske pytal sa ci si ho ma dat. nic som nepovedala 🙁 ale prisla som a polozila som mu ho na hlavu 🙂 😀 prosim poradte mi niekdo ako sa mam s nim rozpravat a pripadne ako by som mohla na nho zaposobit? dopredu moc dakujem 🙂
ehm a som dievca 😀 😀 😀
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli kluk dosáhne orgasmu i bez toho aniž by ejakuloval? Předem děkuji za odpověď 🙂
Dobrý den,
muž teoreticky může dosáhnout orgasmu i bez ejakulace, ale chce to dlouhý trénink techniky.
Píšete-li „kluk“ ve smyslu mladík 16 a více let, pak se mi dokonalá sexuální technika nejeví jako moc reálná, a přemýšlel bych nad dvěma variantami:
1) Může jít o zdravotní problém, který by měl Váš přítel řešit s lékařem.
2) V lepším případě (tedy ze zdravotního hlediska přítele) jde jen o předstírání orgasmu, kdy se možná snažíte přivést přítele k orgasmu až tak úporně (pro něj bolestivě), že to raději chce ukončit a udělat Vám radost, a předstírá orgasmus, i když jej nemá.
Jedná-li se o mladíka pod 16 let, pak u něj může jít o tzv. „suchý orgasmus“, což je zcela v pořádku a je to pouze tím, že je ještě mladý.
Dobrý den, chci se zeptat co znamená když mi můj kluk už tak tyden nenapsal :/ nevím jak se mám chovat, jak reagovat? Jestli mu mám psát nebo nechat tak být a čekat? Mám velké obavy .. je mi 15 a mému klukovi je 20. Mám pocit, jako bych neměla pro něho pochopení.
Předem děkuji .:)
Dobrý den,
neberte si to osobně, ale nějak si reálně nedokáži představit vztah mezi dospělým (často již pracujícím) mužem a dívkou (téměř jistě) školou povinnou.
Každý se pohybujete ve zcela jiném kolektivu lidí, máte předpokládám dost odlišné zájmy, představy o životě, atd.
Takový vztah asi nemůže být ani veřejný, protože ani Vaši vrstevníci, ani známí Vašeho přítele by předpokládám takový vztah nepřijali, o rodičích z obou stran ani nemluvě.
Tohle jste však asi slyšet nechtěla, tak k té komunikaci :-):
– nikdo nemá rád, když ho někdo druhý nechtěně zasypává SMSkami či e-maily
– týden už je na druhou stranu dost dlouhá doba na to, aby si i ta nejvzornější žena dovolila příteli napsat krátkou a milou zprávu, co se s ním děje, a jak se má
Dobrý den, mám problém, mám asi o 11 let staršího přítele a mé okolí a rodiče se s tím za žádnou cenu nechtějí vyrovnat. Asi to bude tím, že je mi 17, ale moc mi na něm záleží a jemu na mě pravděpodobně také. Nevím co dělat proto, aby to pochopili… Bydlí sám v bytě a já už dostala x nabídek ať se přestěhuji k němu. Jsme spolu už přes rok, máme celkem normální vztah, sex, jen se často hádáme kvůli našim a když naopak přijdu domů, tak se zase hádám s našima kvůli něj. Už si ani s mámou nejsem schopná normálně promluvit. Nevím co s tím mám dělat a jestli vážně nebude lepší když budu bydlet u něj .. Nechci být bez něj, ale tyhle věčné hádky mě ničí…
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
předtím, než uděláte či neuděláte tak zásadní rozhodnutí svého života, jako je odchod od rodičů v 17 letech (a důsledky z toho plynoucí, jako třeba i mnohaleté přerušení vztahů), tak Vám doporučuji se ujistit, jak jste na tom vztahově ze strany Vašeho přítele.
Sama uvádíte, že „jemu na mě záleží pravděpodobně také„, což mi nezní moc přesvědčivě.
Naopak jsem přesvědčen o tom, že Vašim rodičům na Vás a Vaší budoucnosti záleží určitě.
Nehledě na věku a věkovém rozdílu by každý pár měl zkusit spolu nějakou dobu (myšleno nejméně několik a více měsíců) denně bydlet, protože to jsou teprve chvíle, reálně se podobající možným budoucím společně stráveným letům.
Co kdybyste přišla i s přítelem k Vašim rodičům, a navrhli byste jim, že to myslíte skutečně vážně, a že byste (s jejich souhlasem!) chtěli zkusit několik měsíců bydlet spolu?
Jestliže rodiče přesvědčíte o tom, že je Váš vztah vážný (tedy nikoliv jen o tom, že si dospělý muž jen užívá s náctiletou slečnou), a uvědomělý (tedy že používáte antikoncepci), mohli by Vás nechat to vyzkoušet (i kdyby jen se škodolibým „však ona pozná, o čem to je, a ještě se k nám ráda vrátí“ ;-)), a vyřešíte tím jak zachování dobrých vztahů s Vaší rodinou, tak reálnou zkoušku pevnosti a budoucnosti Vašeho vztahu.
Budu rád, když nám napíšete, jak jste se rozhodla, a jak to dopadlo :-).
Jsem smutná, po letech zoufalého manželství jsem potkala svou první velikou lásku. Bylo to jako úder z nebes. Zamilovala jsem se jako malá holka. Jenomže než se rok s rokem sešel můj milý mě přestal milovat. Jsem zoufalá, propadla jsem depresi, nemám chuť žít. Vím, že ten člověk má víc chyb než ctností, ale já ho stejně neskonale a asi i zbytečně miluju.
Co teď? Všechny rady, že to čas vyléčí jsou k ničemu, když právě pláču. už nemůžu dál.
Dobrý den,
chápu, že nyní prožíváte těžké životní chvíle.
Rozhodně však nejste v situaci, díky které by člověk neměl pokračovat dál.
Vezměte si případ ženy, které její přítel vypálil kyselinou obě oči, nebo nejkrásnějšího muže Česka, který skončil s poraněnou páteří na vozíku, těm už se jejich handicap zřejmě až do konce života nezmění (kéž by jim věda a lékaři pomohli!).
A Vaše situace? Klidně již zítra můžete potkat muže, který pro Vás bude tím nejlepším možným manželem na světě!
Takže nečekejte, až vše zahojí čas, ale zvedněte se, a začněte žít svou novou – lepší životní etapu TEĎ HNED!
Držím Vám palce!
Dobrý den, co mám dělat. Moje přítelkyně mě přestala sex.přitahovat, je lepší udělat výměnu, nebo se to dá řešit?
Dobrý den,
jestli je Vaše přítelkyně výborná ve všech dalších ohledech (dobrá budoucí matka a manželka), tak určitě stojí za to zabojovat.
Neuvádíte však, co konkrétně myslíte tím “přestala sexuálně přitahovat“?
Až podle příznaků lze přemýšlet, jaké by měly být Vaše další kroky.
– přibrala?
– upadli jste při milování do stereotypu?
– nevzrušíte se?
Dobrý den, je mi 18 let a již 4 roky chodim s klukem 20, kterého jsem představila rodičům.
Milují ho, myslim si ale, že už to mezi námi neklape – několikrát jsem ho již podvedla a on to neví, on mě taky podvedl.
Když jsem s ním, je mi docela fajn, ale když jsem bez něj je mi líp.
Rodiče mi ho pořád předhazují když se pohádáme, nebo se dokonce na nějaký čas odloučíme.
Nevím jak dál a nevím jak se mám zachovat, myslím, že už s ním nechci být, ale nevím, jak mu to mám říct – je na mě moc závislý.
Děkuji Jana 🙂
Jak na tobě může být závislý, když tě podvádí? Divné!
DObrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli zjistí 3 dny po pohlavním styku gynekolog běžnou prohlídkou bez ultrazvuku,zda jsem těhotná, děkuji.dita
Dobrý den Dito,
nezjistí, za první možný den ověření těhotenství je udáván první den zmeškané menstruace.
Dobrý den.
Je mi 17 let. Mám už delší dobu přítele (20 let), nebydlíme od sebe zrovna nejblíž, i tak jsme si skvěle rozuměli. Měli jsme se opravdu moc rádi, cítila jsem se s ním jako v ráji.
On měl od mala zdravotní problémy, dost vážné. Často musel na operace, které závisely na jeho životě, to jsem věděla od začátku.
Začátkem srpna jsme se poprvé pohádali, kvůli prkotině z mé strany, měla jsem holt špatnou náladu a rozešli jsme se.
Ještě v době, kdy jsme byli spolu, mi právě řekl, že 8.8. jde na operaci, v toto datum jsme ale spolu již nebyli. Nedávno jsem se ho tedy zeptala, jak to dopadlo.
Už i tak mi začal dost chybět, uvědomila jsem si, že ho stále mám moc ráda. Otázka jestli i on mě, protože jsem na něj tehdy byla hnusná.
O to větší šok jsem pocítila, když mi sdělil, že operace byla neúspěšná a zbývají mu 2 roky života.
Popadly ho deprese, že nic už nemá cenu, že je to krátká doba, že už je na všechno pozdě apod.
Ačkoliv se ho snažím podpořit, jak nejlíp to umím, je to marné.
Na nic jiného nemohu pomyslet,celé dny a celé noci probrečím jak želva,neumím si představit,že bych o něj měla přijít takhle-ne rozchodem-ale jeho smtí.Hodnějšího kluka byste totiž hledali stěží.
Byl strašně moc milý,pozorný.Od té doby se mi zdá ale bezcitný,duchem mimo.Chápu,že je to pro něj víc než jen životní rána.Měli jsme tolik společných přání do budoucna.Nejvíc si přál rodinu.Když jsem se nedávno snažila na naše sny zavést řeč,jen odsekl,že už žádné sny nemá.
Nebylo by dne,abych nebrečela.Dala jsem mu najevo,že zůstanu i při težkých chvílích..
Přesto netuším,co mám dělat..
Dobrý den,
myslím si, že na tak velký problém byste s Vaším přítelem neměli zůstat sami.
Doporučuji Vám tedy napřed si vše vyříkat a vyjasnit s Vašimi rodiči, a shodnete-li se na dalších krocích, tak poté by Vaši rodiče mohli vyvolat schůzku s rodiči Vašeho přítele.
Když se ve všem shodnete Vy a rodiče Vás obou, tak pak můžete společně působit na Vašeho přítele ve smyslu, že jej máte ráda a chcete s ním být normálně, a ne jen kvůli jeho vážné nemoci.
Určitě by nebylo od věci, kdyby se k Vašemu příteli dostala (například přes jeho rodiče) omluva za to, jak jste se nevhodně zachovala, a jak Vás to upřímně mrzí.
Držím Vám palce, aby se Váš přítel uzdravil, a společně jste spolu vychovali krásné, zdravé děti.
Dobrý den.Děkuji Vám za odpověď.
Nicméně mně nejde o omluvu,o které jste se rozepisoval.Pochopitelně jsem se mu již dávno omluvila,už jsme si to vyříkali.Vzal to dobře.Očividně má teď jiné problémy než řešit moje chování v minulosti.
Ani to celé není jednoduché,bydlí ode mě trochu daleko.
Má mozkové aneurysma.Jde o jeho stav.Zbývají mu dle lékařů 2 roky života.Ze začátku byl bez citů,už je na tom o něco lépe,protože se ho snažím podporovat,jak nejlépe to umím.Vím,že nejste chirurg a nechci býti nějak drzá,je jeho onemocnění léčitelné? Nic mě sem nepřivádí tolik jako zoufalství,nedokáži si představit,že bych o něj měla přijít.Máme se skutečně moc rádi-i teď,i po tom mém nelibém chování.Vždyť je mu pouhých 20let.Neexistuje přesto jiná cesta? I když chápu,že si to nejspíše jen namlouvám.
Další věc-i když se podle mě jeho psychika o něco málo zlepšila,myslím si,že to dělá jen tak,abych se tím netrápila,ale tuším,že stejně musí stále myslet na svůj konec.Jak ho přimět,aby nemyslel na nejhorší? Je to od něj pěkné,že se snaží,abych se netrápila,ale vidím na něm,že to skutečně zastírá jenom kvůli mně.Děkuji.
A teď trochu od věci-moc nevím,jak to napsat,přesto se budu snažit,abyste se orientoval co nejlépe.Když ještě bylo spokojené období,jako každý jiný pár jsme měli miliony plánů do budoucna a my samozřejmě nebyla vyjímka.On si ze všeho nejvíc vždy přál rodinu.Otázka je,jestli mu mám jeho přání splnit,když zase nemá tak moc času.Ačkoliv si uvědomuji všechna úskalí.Zajímal by mě Váš názor.Čistě teoreticky.
Předem mockrát děkuji!
Přes internet si píšu s jedním klukem. Je o jeden rok starší než já a neznáme se pŕíliš dlouho, ale i přesto si tak nějak uvédomuji, že mé přitahuje. Líbí se mi a mám ho ráda. Myslím, že i on mě. Ráda bych mu nějak dala najevo, že ho mám ráda… Moc by se mi líbilo ho potkat, i on sám mi to navrhl – ale jenom tak nezávazně, jako „kámoši“. Bohužel ybdlí mco daleko. Chtěla bych mu to říct, že se mě o něm někdy zdá a ráda bych ho potkala víc, třeba bychom pak mohli být spolu… Někdo mi poradil, že jsou to jenom písmenka, že je to vlastně jedno, a tak mu mám napsat, že ho miluju (já však nevím, jestli je to tak daleko.) a buď se lekne a nechá mě být, nebo to přijme. Já se však bojím. Přesto že jsem si málem jistá, že se mu líbím, nevím, neznáme se tak dlouho a neznáme se tak moc, a já bych nerada pŕišla o kamaráda. Nevím, co dělat… Je mi 13, takže vím, že to asi nemá budoucnost, ale já bych moc ráda, moc se mi líbí představy ve kterých se mazlíme a líbáme. A úchylák to není, to vím téměř jistě…
Ahoj ve vašem věku by jakýkoliv sexuální akt (včetně tebou zmiňovaného hlazení a líbání) byl z hlediska českého práva brán jako porušení zákona.
Buď tedy ráda, že jste od sebe daleko, a ještě pár let zkuste vydržet jen u nezávazné komunikace, snů, a představ.
Mimochodem: proč už dávno nevíš, že to třeba není o 20 let starší pedofil JISTĚ?!?
Ahoj všichni!
Chtěla bych se poradit už dlouhou dobu miluji jednu dívku. Máme stejné zajmy a ve všem si rozumíme, jenže jí někdo tehdy zlomil srdce a teď má obavy z toho, aby se pouštěla do dalšího vztahu. Ale mě může věřit, ptž je to moje opravdová láska co nosím neustále ve svém srdci a ve své mysli.
Jen nevím, jak bych jí mohla navrátit schopnost milovat a pomoci jí zacelit rány na srdci. Jak mám jen najít klíček k jejímu srdci…
I když vím, že ona sama je tím klíčem……..
Přitom mě má tak strašně ráda, ale je to komplikované.
Ale budu vděčná za každou vaši radu. I tak věřím, že budeme v překrásném vztahu. Mám i cítění, že ona je tou pravou na celý život. 🙂
Mockrát vám děkuji za Vaše rady a odpovědi. 🙂
dobrý den mám takový problém, já pokaždé když potkám kluka který se mi moc líbí a pak zjistím že on o mně taky zájem,najednou můj zájem zmizí, hledám na něm každou malinkou chybičku a ten kluk mě odtahuje, stáhnu se a uteču, nechápu proč se to děje ale je to takhle se všemi, mohly byste mi prosím poradit co s tímhle mám dělat?
Dobrý den,
nepíšete, kolik je Vám let, což by mohlo při hledání řešení pomoci.
Zamyslete se nad tím, nepřitahuje-li Vás třeba stejné pohlaví (tedy dívky), byť se té myšlence podvědomě bráníte?
Neměla jste někdy dříve traumatizující zážitek z oblasti partnerských či sexuálních vztahů, který by Vám nyní podvědomě bránil se s kýmkoliv citově sblížit?
Dobrý den, kdysi dávno jsem poznal na táboře jednu slečnu. Je to něco málo přez deset let, dnes již oba máme partnery. Občas jsme se navštěvovali, více nám pomohla sociální síť, kde nebyli zábrany k tomu si povídat o čemkoli, co láká jednoho, či druhého. Po nějaké době, se naskytla možnost se zase vidět, bez partnerů, měli jsme čas pouze jeden na druhého. Milovali jsme se v deštivém odpoledni, na lesní mýtině. strávili společně velice intenzivní noc, ne plnou sexu, ale vzájemného objímání, líbání, mazlení. Obou nám bylo velmi dobře. Uplynulo několik měsíců od tohoto setkání a oba na sebe stále myslíme, často zapomínám na povinnosti a myslím pouze na ní. Dělí nás však zhruba 200km, pak máme oba partnera. S mé strany si s partnerkou nerozumím již jako dříve, myslím že by mohl být na vině stereotyp(6let vztahu), můj problém, je v tom, že jsem se zamiloval do Lucie, Sylva je velmi pečlivá a milá,hodná, ale mé city k ní nejsou jako dřív. Nechci ji ranit, ale pořád nenacházím řešení této situace.
Prosím a zároveň děkuji za radu a za čas strávený nad těmito řádky. Roman
Dobrý den Romane,
kdybyste chtěl jména slečen, nebo i Vaše umazat, dejte mi vědět. Přeci jen, kdybyste se rozhodl zůstat se stávající přítelkyní, a tohle by se k ní dostalo, tak by to asi nepochopila jako klad.
Ale k Vašemu dotazu:
Nepíšete, zda již má někdo z Vás společné děti, to by dost měnilo situaci ve prospěch současné přítelkyně, či současného přítele.
Přestože Váš úlet chápu, chladný rozum mi říká, že než navždy rozbít dvě fungující partnerství, a to ještě bez garance toho, že se Vám dvěma případné soužití podaří, tak raději bych se pokusil udržet stávající vztahy.
Jste jen ve fázi milostného harašení, nebo již máte probrána i případná majetková vyrovnání, kdo by se za kým přestěhoval, kdo z Vás by změnil (musel hledat) praci, kde byste bydleli, a podobná závažná témata?
Dobrý den,
zjistím těhotenským testem, jestli jsem těhotná nebo ne, už druhý den po pohlavním styku, nebo se musí ještě nějakou tu dobu počkat? Předem děkuji za odpověď. 🙂
Dobry vecer. Uz nevim kudy kam. Nevim co si mam pocit. Je mi uz sice dost let ale nevim jak se mam zachovat. Po 11 letech znamosti jsem se ozenil , bylo to hezke, ale potom se neco stalo , potkal jsem kamaradku kterou jsem nevydel asi 30 let a zamiloval jsem se doni. Po nejake dobe jsme se opravdu stali milenci , bylo to moc krasne. Jenze to potom vsechno prasklo , manzelka mne od sebe vyhodila , a stale do toho nejak zasahovala , a pritelkyne mne ted rekla ze uz jsme jen pratele , jenze ja ji stale moc miluji a nechci na ni moc nalehat abych to vsechno jeste vice neskazil. Poradte co mam delat. Dekuji.
Dobrý den,
co k tomu tak dodat, než že je Váš případ velkým varováním pro všechny manžele, kteří by si chtěli jednorázově užít, a nepřemýšlí, jaké by to mohlo mít důsledky, a jak mohou podobným chováním své blízké ranit.
Musíte sám vědět nejlépe, zda ještě toužíte po cestě zpět do vztahu s manželkou (a hlavně zda by Vám ona uměla a chtěla odpustit), nebo zda chcete a můžete pokračovat ve vztahu s přítelkyní, která od Vás ovšem může kdykoliv čekat to, co jste byl schopen udělat své manželce.
Také je možná třetí cesta, že prostě zůstanete chvíli sám, budete zpytovat svědomí, a po čase si snad opět nějakou partnerku najdete, budete si jí vážit, a nepodvedete ji.
Je mi 16 let, a traumatizující sexuální zážitek sem neměla, vlastně jsem nikdy s nikým ještě sexuální styk neměla.
Nad přitažlivostí stejného pohlaví sem už hodněkrát přemýšlela, ale rozhodně mě ženy nepřitahujou, když se na ně dívám obdivuji jejich oblečení nebo třeba hezké vlasy nebo opálenou postavu, ale rozhodně necítím nic co by mě k nim přitahovalo, spíš myslím že mám strach se pustit do nějakého vztahu s klukem a nebo nemůže to být třeba výchovou? Že je dáno málo lásky od rodičů?
Já se třeba už několikrát zamilovala do kluků, ale jen do těch, co měli třeba vztah s nějakou holkou jinou jenom platonicky, myslím že mám v sobě nějakou poruchu =(
Děkuji Vám za odpověď, jsem rád, že se Vás ty nejhorší možné příčiny netýkají.
To, že jste ještě v 16 letech neměla pohlavní styk je také vynikající zpráva, rozhodně nemáte kam spěchat!
Své panenství si uchovejte pro někoho rozumného, do koho budete skutečně zamilovaná, a ne do nějakého kratičkého vzplanutí, nebo snad úplné “jednorázovky“.
Samozřejmě, že děti, které denně nevidí lásku mezi svými rodiči (pohlazení, polibek, držení se za ruce, ale i milý úsměv, nebo něžné plácnutí po zadečku ;-)), mohou mít ve vlastním dospívání či životě problém lásku prožívat, nebo dávat najevo, protože nikdy v reálu neviděly ten vzor, jak to vlastně má probíhat.
Nenazval bych to přímo poruchou, ale určitě by Vám pomohlo si jen tak volně promluvit s psychologem (např. školním), nemáte-li nikoho blízkého (např. babičku, tetu?) s kým byste si o podobných osobních záležitostech mohla promluvit.
Také bych v tom nehledal žádnou tragédii, ty Vaše vrstevnice, které se úspěšně usilovaly zamilovat a pomilovat, pak také mnohdy skončily jako sedmnáctileté matky, které se pak najednou po pár letech dřiny probraly ve dvaceti letech bez přítele a tedy bez otce pro své dítě, bez dokončeného vzdělání, nechtěně předčasně dospělé, a bez vidiny světlé budoucnosti.